Nenávidíme ho. Všichni ho nenávidíme. Nenávidím ho a už jsem z něho tak vypsychlej, tak kdykoliv vidím nějaký byť jen trochu komiksový písmo, kontroluju, jestli to není náhodou tohle, ďábelské a prokleté.

Mohl bych vás zasypat tisíci příklady, kde všude se vyskytuje, kde všude se s ním denně potkávám. Ale mělo by to smysl? K čemu by nám bylo zasmát se nad tím nevkusem? Zkusme se podívat ještě jednou na začátek článku.

Nenávidíme ho. - Třeba i jo, třeba my dva, drahý a uvědomělý čtenáři, třeba je tomu tak.

Ale opravdu ho nenávidíme všichni? Kdyby ho všichni tak vermomocí nenáviděli, tak bychom ho asi pořád všude kolem sebe neviděli. Lidé ho milují. Lidé obecně ho mají rádi, protože to je hravé a veselé písmo, přesně takové, jací by chtěli být i lidé, vzpomeňme si na Karla Gotta, jak zpívá Für immer jung, taky nechce být starý a vážný.

Právě proto se tedy tohle písmo všude vyskytuje, lidé ho mají rádi a vyhledávají ho. Většina lidí. No a na koho míří většina firem? Na většinu lidí. Takže přinutí designera svých propagačních materiálů ho tam dát, podívejte se na http://ceskyklient.tumblr.com, čeho všeho jsou klienti schopní. Ale třeba trpěl i zadavatel, ale co s obecným vkusem?

A třeba se může odbornější, esteticky vzdělanější a vkus vyhledávající menšina shodnout, pro co je Comic Sans vhodný a pro co ne, ale to je tak všechno. Můžou si vytisknout manifest v nějakém krásném písmu (a třeba se vyhnout i zprofanovanému písmu Times New Roman, které je také terčem kritiky), ale to je tak všechno, co můžou udělat. Za stejnou dobu zvládne pilně pracující úřednice rozeslat pět hromadných mailů na záchranu všeho možného, od koťátek, po designery zatracených písem.

Co s tím? Chcete se vrhnout do boje s lidovým vkusem? Vyprdněte se na to, buďte kreativní, buďte cool, buďte drsní, vybírejte krásná písma a užívejte si toho, že víte, jaké písmo se k čemu hodí.

Nakousnul jsem to ve svém tweetu:

Po tisícerém váhání mezi “Svět je dobrý.” a “Svět je špatný.” jsem nakonec došel ke kantovskému “Svět je.” a radši šel počítat Skittles.

Ponechme stranou Skittles, které už jsou dávno rozkousané. Nadchl mě Kant. Respektive nadchl mě skrze mého profesora filosofie, s Kantem samotným nemám krom krásného citátu:

Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.

vlastně žádné vlastní zkušenosti. Jsem však rád, že jsem ho objevil, protože mi umožnil se posunout ve svém uvažování o krok dále.

Celý život jsem totiž strávil přemítáním nad tím, jestli je člověk dobrý nebo špatný, co svět? Co příroda, co bůh? Upřímně jsem se to snažil se svého subjektivního pohledu pojmout objektivně. Šel jsem až do krajností, snažil jsem se dosáhnout maximální objektivity.

Ale stejně jsem přemítal mezi dobrem a zlem, když mě něco potěšilo, svět byl krásné místo k žití, když něco zatáhlo za nějakou mou citlivou strunu, tak bych, maje tu moc, rozmetal svět nad tisíce kousků, proklel a rozsypal sůl po celé planetě Zemi.

Potom jsem tak nějak vnitřně došel k tomu, že svět je neutrální a hodlám se tohoto uvažování držet. Ale vlastně ani to nejsem schopen o světu říci, protože nikdy nevím, jak moc mě mé smysly klamají. A Kant, pokud jsem to pochopil správně a filosofie znalí čtenáři mi doufám odpustí absenci všech odborných výrazů, tvrdí, že nejsme schopni o něčem objektivně říci, jaké to je, jen že to je. Můžeme si být jistí jen tím, že něco podráždilo naše smysly.

Takže moje snaha o objektivní posouzení, jestli je svět dobrý, nebo je svět špatný, byla naprosto marná, protože jsem schopen říci jen to, že svět je. (A subjektivně se držím toho, že svět je neutrální.)

Ale já bych přesto rád říkal, jaký (můj) svět je. A proto jsem si vymyslel novou rubriku, “Svět je:”. A protože jsem tvor impulsivní a subjektivní, budou to tisíce střípků o tom, jaký svět je. Dobrý, špatný, krásný, škaredý, smutný, veselý, neutrální, vyrovnaný, narušený, porušený, poškozený, falešný, pravdivý.

Kante, i přes tvé křestní jméno, i přes nespornou logiku tvého uvažování, i přes mé uznání této logiky, i přesto si budu hrát. Protože svět je.